Recept na úžasný přírodní deodorant bez sody, který nedráždí pokožku.

Snahy o zmírnění tělesného pachu začaly už ve starověku, ať už šlo o Egypťany, kteří používali nejrůznější skořicové a citrusové vonné látky, nebo Římany, kteří vsadili na kamenec draselný. Na konci 19. století byli průkopníky v používání deodorantů herci, kteří stáli v záři reflektorů v těžkých kostýmech a dnes je deodorant součástí každodenního života velké části lidské populace. (SCHLOSSMAN, Mitchell L. The chemistry and manufacture of cosmetics a BAKI, Gabriella a Kenneth S. ALEXANDER. Introduction to cosmetic formulation and technology).

Než jsem se vůbec pustila do výroby deodorantů, hodně jsem přemýšlela nad jejich složením. Pročítala jsem si všemožné recepty a pomalu si dávala dohromady, jak by asi měl podle mě vypadat ideální deodorant. Na internetu najdete zajímavých receptů spoustu, ale i mezi těmi opravdu dobrými mě většinou odradí dvě věci: zaprvé, deodorant je z přísad, které se v našich zeměpisných podmínkách shánějí těžko a zadruhé, obsahují sodu. Jedlá soda vlastně není vůbec tak špatná, absorbuje vlhkost a zápach a v podstatě pokud vaší kůži vyhovuje, můžete se směle pustit do deodorantu se sodou, ale já jsem jednoduše chtěla vytvořit recept, který bude vyhovovat co nejvíce lidem i bez nutnosti zkoušet reakci na sodu.

K používání deodorantů, které jsou k tělu šetrné, mě vede především fakt, že ty běžné mohou obsahovat a někdy také obsahují endokrynní disruptory, které mohou způsobovat rakovinu prsu. Pokud si o tomto tématu chcete přečíst více, doporučuji začít tímto článkem Světové zdravotnické organizace.

Nejprve jsem tedy vyřadila přísady, které v deodorantu nechci a ty, které jsou těžko k dostání a pak jsem si musela ujasnit, co od deodorantu vlastně chci. A to bylo následující:

1. Musí absorbovat vlhkost (to neznamená zabraňovat pocení!)
2. Musí neutralizovat zápach
3. Musí potlačovat množení bakterií

To vše s ohledem na to, že chci pracovat s přírodními surovinami a nepočítám s tím, že se díky deodorantu nebudu muset týden sprchovat;-)

A tak vznikl první recept na deodorant, který vám chci představit.

Co budete potřebovat na přírodní deodorant bez sody

• 15 g kokosového oleje
• 20 g mandlového nebo meruňkového oleje
• 25 g bambuckého másla
• 20 g včelího vosku
• 10 g bentonitu
• 10 g oxidu zinečnatého
• 0,5 g vitamínu E
• 0,5 g esenciálního oleje tea tree
• 0,5 g esenciálního oleje levandule
• 6 obalů na deodorant, objem 15 ml nebo příslušný počet větších obalů
• kastrůlek
• miska
• malá metla

Kokosový olej hydratuje kůži, zatímco mandlový olej obsahuje spoustu vitamínu A a E. Bambucké máslo chrání a zklidňuje kůži. Včelí vosk se v deodorantech používá k jejich ztužení a vitamín E prodlužuje životnost olejů, posiluje kůži a pomáhá jí si udržet své ochranné mechanizmy. Bentonit neboli aztécká hlína je jemný jíl potlačuje plísně a absorbuje vlhkost. Oba esenciální oleje jsou skvělé v boji proti bakteriím a levandule navíc krásně voní. Pokud vám tyto esenciální oleje vadí, můžete použít jiné nebo je z receptu vynechat. Oxid zinečnatý působí antibakteriálně a spolu s bakteriemi tedy zatočí se zápachem. Navíc uklidňuje podrážděnou pleť a jde o přísadu, která dala jméno zinkové masti. V Evropě se k potlačení mikrobů v deodorantech používá od roku 1888 (BUTLER, Hilda. Poucher’s perfumes, cosmetic and soaps)

Mimochodem, věděli jste, že název bambuckého máslo (anglicky shea butter) pochází ze středoafrického bambarského slova se a další jeho známý název karité je z wolofštiny? (W. G. Goreja: Shea Butter: The Nourishing Properties of Africa’s Best-Kept Natural Beauty Secret)

Postup

Mandlový a kokosový olej dám spolu s bambuckým máslem a včelím voskem do misky a tu dám do kastrůlku, ve kterém je trochu vody. Vše rozpustím ve vodní lázni a odstavím z plotny. Vmíchám postupně bentonit, oxid zinečnatý, vitamín E a esenciální oleje. Ihned plním nádobky, vosk tuhne opravdu rychle. Pokud pracujete pomalu a směs vám příliš zatuhne, opět ji rozpusťte ve vodní lázni, pamatujte však na to, že méně je více a rozpouštějte na mírném ohni.

S tímto deodorantem jsem opravdu spokojená. Splňuje všechno, co jsem od něj chtěla a je příjemný na kůži. Je tuhý tak akorát, ale pokud chcete deodorant o něco krémovější, přidejte 5 gramů kokosového oleje a uberte 5 gramů vosku.

A jak je na tom cenově? Materiál na výrobu 50 g deodorantu vyjde přibližně na 48 Kč bez obalu, který bývá velmi drahý (okolo 30 Kč – a to je ještě ten nejlevnější, co jsem našla). Při domácí výrobě nepočítám energie (sporák, myčka), ale čas zapnutí sporáku odhaduji asi na 3 minuty. Když se tedy podívám jen na použitý materiál, domácí výroba se rozhodně vyplatí. Pokud se chcete vyhnout koupi obalu, můžete si deodorant vyrobit třeba do misky a jednoduše si ho natřít rukou. Na trhu už se začínají také objevovat papírové obaly na deodoranty, které však mají ten problém, že mohou protékat a promašťovat se. Plastové obaly na deodorant mám daleko raději, po spotřebování deodorantu se dají vyčistit, vydezinfikovat a opět naplnit.

Doufám, že se vám tento recept líbil a přišel vám užitečný. Budu ráda, pokud mi dáte vědět, jaký je váš oblíbený přírodní deodorant a jak vám vyhovuje ten můj.

Nakoukněte také na další kosmetické návody a recepty v kategorii Kosmetika a zdraví.